O knize: 2005 / Kniha nabízená čtenáři je věnována představení psychologických i filozofických aspektů jógové cesty. Při odhalování podstaty pohledu na jógu se autor opírá především o Pataňdžaliho „Jóga sútry“ a také o představy o fungování mysli a vědomí v Shankarově Advaita Vedanta. Prezentace tradiční indické kosmogonie je prováděna formou komentářů k Dhjána Mantře Mahéši (vzorec pro meditaci o projeveném božstvu), Šiva Stotra (chvalozpěv na neprojevené božstvo) a Brahma Stotra (hymna Absolutní reality). Zvláště zajímavé jsou ty části této knihy, ve kterých autor na základě rozboru jógových súter podává velmi netriviální a smysluplný výklad podstaty samádhi a odhaluje podstatu rozdílu mezi vědomím a myslí. Je zajímavé poznamenat, že buddhističtí čtenáři zde snadno najdou velmi hluboké paralely s buddhistickými představami o rozdílu mezi pohybující se myslí a povahou mysli. I. Taimni se ve svém díle dotýká i tak důležitých a zajímavých témat, jako jsou principy vztahu mezi žákem a učitelem, vztah svobodné vůle a božského plánu (prozřetelnosti), čtyři základní stavy vědomí, teorie tří gun a její srovnání s moderními vědeckými myšlenkami atd. Kniha je psána jednoduchým, jasným jazykem a je zajímavá pro široké spektrum čtenářů zajímajících se o jógu jako metodu duchovního rozvoje.